Tak máme po druhém zasedání zastupitelstva městské části. První zasedání bylo ustavující, druhé bylo již pracovní a snažili jsme se v obou zasedáních předložit návrh na vytvoření výboru pro otevřenou radnici, což by měl být orgán zastupitelstva, který by se zabýval tím, jak zlepšit práci zastupitelstva a informovanost vůči občanům ve věcech obecních. Hlavním smyslem otevřené radnice je využít možností informační společnosti pro přiblížení informací a služeb radnice občanovi všudypřítomného Internetu. Současně by měla být k dispozici občanům také celá řada administrativních úkonů například vyplňování různých formulářů a žádostí. Na prvním zasedání jsem informovali zastupitele ústně, na druhém jsme podali písemný návrh, jenž byl zařazen do programu, a zastupitelé měli čas i možnost si prostudovat detailně důvodovou zprávu. Je potřeba také zdůraznit, že strany koalice i opozice měli bod „otevřená radnice“ ve svých volebních programech. Výsledkem však bylo neschválení návrhu.
Šlo tady skutečně jenom o procedurální záležitost. Naše představa byla, že si výbor na svém prvním zasedání stanoví zásadní priority podle potřeb občanů naší městské části a jejich harmonogram, který bude sloužit pro sledování vlastní práce tohoto výboru a výsledků, které by tento výbor měl dosáhnout. V žádném případě nebyl předkládán v návrhu nějaký konkrétní program nebo projekt, který by bylo možné finančně ohodnotit, přesto jednou z námitek koalice bylo, že projekt otevřené radnice by byl příliš drahý. V dalším přiblížím naši vizi otevřené radnice jednak proto, abychom si ujasnili cíle, které nás čekají v tomto volebním období jako opoziční zastupitele. Také abychom jasněji definovali naše náměty a tím se bránili „vykrádání“ svých nápadů ze strany koalice. V nástinu vycházíme ze současného stavu věcí ne proto, abychom kritizovali proč to či ono nebylo učiněno v minulosti, ale proto, abychom se zaměřili na dosud neřešené problémy a ty se snažili zlepšit podle konceptu „otevřené radnice“.
Problematiku otevřené radnice si můžeme rozdělit na dvě části. První je část organizační a druhou můžeme nazvat informační. Stěžejní oblastí té první je zasedání zastupitelů, u druhé je nejdůležitější webový portál.
Začněme tedy zasedáním zastupitelstva městské části. V první řadě si musíme uvědomit, že zasedání se účastní dvě strany: strana zastupitelů a strana občanů. Všichni víme, že zasedání zastupitelů městské části je veřejný akt. Znamená to tedy, že dvě strany, které se účastní tohoto aktu, by přinejmenším měly sedět vůči sobě čelem. Je naprosto nedůstojné, aby občané seděli a koukali na zátylky zastupitelů. Rovněž zastupitele je možné členit na radní, výkonnou složku zastupitelstva a na ostatní zastupitele, kteří v podstatě vytvářejí obecní politiku a kontrolují aktivitu radních. Bylo by tedy žádoucí, aby také tyto dvě části zastupitelstva si vzájemně viděli do obličeje. To v našem případě zasedací místnost radnice, kde se konají zasedání MČ, zásadně nesplňuje.
Také bych se rád zmínil o záznamu z tohoto jednání, což je zápis. V současnosti se již pořizuje zápis audiovizuální, to znamená průběh zasedání se natáčí na kameru a zaznamenává se zvuk. Písemný zápis pak může velmi kvalifikovaně zachytit vše významné, co se na zastupitelstvu řeklo. U vizuálního záznamu je ale problém v tom, že například při dvou a půlhodinovém zasedání zastupitelstva je to asi 20 GB dat, což je soubor, se kterým se velmi špatně pracuje, a pro občany, kteří se zajímají o určitou problematiku je pak velmi těžké se v tak rozsáhlém materiálu orientovat. Existuje ale několik možností, jak tento problém vyřešit. Buď se udělá sestřih podle projednávaných bodů a záznam se rozdělí na několik částí v postprodukci. Pokud by byl problém s tím, že se tím ztrácí autenticita, pak je možné vybavit program zasedání časovými značkami, které určují, kdy který bod začal a občan má pak možnost si najít pouze tu část, která ho zajímá. Je nepravděpodobné, že by celé zasedání zastupitelstva bylo zpětně pro občany zajímavé. Zápis by měl také na konci obsahovat seznam použitých zkratek, které jsou pro občan jen stěží srozumitelné. Totéž platí pro záznamy z jednání rady, finančního a kontrolního výboru. Další důležitou věcí v zápise je zachycení jmenného hlasování, to znamená tabulku, jak který zastupitel v projednávaném bodě hlasoval. Řeší se to hlasovacím zařízením, což je další prvek, kterým je potřeba zasedání zastupitelstva vybavit. Lze sice přes videozáznam zpětně dohledat, jak který zastupitel hlasoval v které věci, ovšem pouze za předpokladu použití kvalitní kamery se širokouhlým objektivem. V neposlední řadě na zasedání zastupitelstva by měla být použita i prezentace podkladů k zasedání. Zasedání by mělo začít tím, že na projekčním plátně svítí program zasedání a v průběhu jednání i usnesení. Občan pak vidí, co se bude projednávat a o čem se hlasuje. Rovněž by bylo užitečné, kdyby zastupitelé při presentaci svých návrhů používali prezentační techniku a nikoliv pouze vyprávění o něčem, co občan nemá k dispozici, pokud se dopředu nezásobí všemi materiály, které jsou relevantní pro dané zasedání. Občan však nemá možnost si tyto materiály opatřit, neboť nejsou vyvěšovány na webu.
Druhou oblastí organizační je příprava a použití takzvaných veřejných projednávání. V okamžiku, kdy se jedná o nějakou lokální změnu, která se týká obyvatel dané oblasti, by radnice měla otevřít veřejnou diskuzi k danému problému a na základě připomínek občanů stanovit další postup. Vyhnuli bychom se tak situacím, kdy například developeři ve snaze maximalizovat své zisky navýší počet pater u svých projektů a tím znehodnotí okolním obyvatelům kvalitu bydlení a též i cenu nemovitosti.
V části informační je stěžejní webový portál městské části nebo obce. Ten ve většině případů v současnosti už existuje, nicméně důležitá je jeho úroveň a kvalita informací, které jsou v něm uvedeny. Webové stránky by měly obsahovat nejen výzvy k výběrovým řízením tak, aby kdokoliv má zájem, se podíval na příslušném místě, co vlastně radnice poptává. Tím se přispěje k transparentnosti toho výběrového řízení. Ukazuje se, že nestačí uveřejnit tyto výzvy na úřední desce a portálu městské části.
Webový portál by měl obsahovat všechny dostupné veřejné registry, které v dané městské části existují. Například seznam bytových jednotek, které vlastní radnice, seznam majetku nemovitého eventuálně movitého. Důležitou částí webového portálu je také oblast, ve které se zveřejní všechny smlouvy uzavírané radnicí. Pochopitelně při zveřejňování obchodních smluv musí dojít k anonymizaci údajů, které by mohly mít povahu osobního nebo obchodního tajemství. Radnice ani radní uzavírající příslušné obchodní smlouvy je nemohu uzavírat s doložkou o obchodním tajemstvím, to už je nyní přežitá záležitost.
Velmi značným přínosem pro orientaci ve finanční problematice městské části je také tak zvaný klikací rozpočet. Je to agregace z účetnictví radnice názorným způsobem graficky ukazující, jak se čerpají příslušné kapitoly rozpočtu. Může také sloužit zpětně pro lepší orientaci úředníků, kteří velmi přehledným způsobem mají možnost si ověřit stav příslušných kapitol pro čerpání a zavazování se ve smlouvách.
Závěrem v této části bych chtěl zdůraznit, že při tvorbě webových stránek neplatí pravidlo neopakovat se. Naopak z povahy lidského myšlení vyplývá, že při uspořádávání informací a ukazatelů na ně je potřeba nebát se používat ukazatele na informace co nejvíce, aby si čtenář nemusel připadat jako průzkumník, který kvůli dané informaci byl nucen projít množství nezajímavých stránek. Uživatel takového webu nakonec ztratí důvěru a přestane ho používat.
Co říci na závěr? Snad jen to, že si uvědomujeme jaké je to být v opozici a něco prosadit, ale na druhé straně jsouce odsouzení k této roli budeme bojovat a prozatím nás to baví.
RNDr. Petr Král, autor článku je zastupitelem MČ Praha 22 za hnutí Starostové a nezávislí