Výstavba v Uhříněvsi je posledních 15 let dominantní téma zaplavující veřejný prostor. Je zřejmé, že se v naší městské části vymkla kontrole a veškerá infrastruktura včetně škol, školek, lékařských kapacit a jiných služeb klopýtá daleko za ní, ne a ne ji dohnat. Městská část Praha 22 je jedna z nejmladších městských částí. Společně s demografickou křivkou zažíváme nyní období, kdy kapacitu nebude mít prakticky žádné vzdělávací zařízení. Hrajeme zde o čas. Bytová výstavba musí zpomalit, či na pár let úplně polevit, aby byla šance dohnat ztrátu veřejné vybavenosti nad tou rezidenční. Jedny z možností, které městské části hlavního města mají k dispozici, je Územní plán, Stavební zákon a Pražské stavební předpisy. Krátce po volbách v roce 2018 byla v Praze 22 zavedena Pravidla a kompenzace pro developery. Jedná se o dokument, který by měl stanovovat pravidla hry pro jakoukoli větší výstavbu. Naším cílem není zastavit výstavbu jako takovou, pouze chceme hrát fér, dodržovat nastavená pravidla, ve kterých by se mj. měl investor podílet na rozvoji infrastruktury v území.
Významná změna v Uhříněvsi přišla s výstavbou bytového sídliště společnosti VIVUS. Možná čtenáře překvapí, že tento bytový komplex má stavební povolení z roku 2006. V té době proběhla jednání mimo zásadní pozornost občanů. Pozemky pro stavbu poté dlouhou dobu ležely ladem. O to větší překvapení přišlo, když se začala realizovat první, druhá, třetí, čtvrtá a pátá etapa. Často se nás obyvatelé ptali, jak je možné, že se takto staví. V případě, kdy stavebník získá pravomocné stavební povolení, je prakticky nemožné výstavbu zastavit.
Diametrálně odlišná je situace v případě bytového komplexu společnosti FINEP v ulici Kašperská. Zde má developer v území mezi nádražím a dětským hřištěm u tzv. „tunýlku“ postavit sídliště s 270 byty pro tisíc obyvatel. V současnosti se jedná o bývalé skladovací haly v areálu Knotek. Území tak můžeme označit za brownfield (nemovitost – pozemek, objekt, areál, která je nedostatečně využívaná, zanedbaná, zdroj; Wikipedie), a kde jinde by se mělo v Praze stavět než na bývalých, již nevyužívaných průmyslových a skladovacích plochách. Problém je však v tom, že společnost FINEP to přehnala a přímo přes ulici rodinných domů a vilek chce postavit čtyřpatrové budovy s přiznanými garážemi. Ve výsledku se tak jedná o téměř pětipatrový dům. Aby toho nebylo málo, tak v druhé řadě za těmito domy směrem ke kolejím mají vzniknout další dvě budovy se sedmi patry nad garážemi.
Ačkoli je tento projekt v těsném souladu s územním plánem, který vznikl za působení „Bémovy ODS“ na Magistrátu hl. m. Prahy, právě jeho velikost a objemnost doslova mobilizovala občany v Kašperské ulici. Ze zdejších občanů nikdo nechce projekt zastavit úplně, pouze chtějí, aby nemuseli koukat do hradby pětipatrových, resp. osmipatrových domů, které změní mimo jiné třeba parametry oslunění ulice a přilehlých pozemků. Jako STAN jsme se snažili občanům v Kašperské vyjít vstříc a poskytli jim maximální možnou podporu. Z pozice vedení obce nám vadil další příliv tisícovky obyvatel zrovna v momentě, kdy se nám to nejméně hodí a Uhříněves není připravena.
Došlo k napadení smluv, které uzavíralo vedení z řad Hnutí pro Prahu (pozn. nyní kandidátka Dvacetdvojka) těsně před koncem funkčního období a ještě za nezvyklých okolností, byly podány námitky ve stavebním řízení, následné odvolání. Byly prověřeny osvitové studie. Mezi Městskou částí Praha 22 a společností FINEP proběhla celá řada schůzek, některé i za přítomnosti občanů z Kašperské ulice.
Bylo představeno několik dílčích variant, jak by bylo možné projekt přepracovat, ale k významnějším ústupkům, které by byly akceptovatelné jak pro obyvatele Kašperské ulice, tak pro městskou část nedošlo. Je velikou škodou, že se v tomto boji dále nepokračuje a současné vedení radnice pod taktovkou starosty Tomáše Kaněry pomalu skládá zbraně, když nepodalo odvolání proti rozhodnutí soudu, který nenašel ve špatně uzavřených smlouvách náležitý právní záměr. Jestli tak byly smlouvy uzavřeny správně, nebo špatně se nedovíme. Již nyní však lze říci, že projekt FINEP v Kašperské ulici mohl 2 roky stát. I kdyby nakonec snaha byla zbytečná, získali bychom tím čas, po který by nebyla městská část zatížena dalšími stovkami obyvatel.
Během období, kdy STAN působil na radnici, dostaly zelenou pouze dva projekty společnosti EKOSPOL. Bytovým dům s názvem U Obory v Sušilově ulici a bytové domy v Jezerách. V kontextu výše uvedeného to může znít alibisticky, avšak oba dva projekty jsme dostali předchozím vedením rozpracované, těsně před vydáním územního rozhodnutí. Lze říci, že jediné, co jsme mohli udělat, bylo okamžitě začít hasit požár, protože hrozilo vydání územního souhlasu a poté by nám zbyly pouze oči pro pláč. I tak se nám povedlo v této „rozjeté“ situaci z projektů vytěžit maximum. U objektu U Obory došlo ke snížení jednoho patra, při zachování původního počtu parkovacích míst. Dobře víme, že v oblasti Intermy je parkování obrovským problémem, a nově vznikající domy tak nemůžou negativně ovlivnit již špatný stav.
Na diskuzi s občany poté vykrystalizovala podoba okolního veřejného prostoru. V rámci bytovek v Jezerách poté došlo k redukci výšky, přidání počtu parkovacích míst, úpravy průchodnosti územím. Navíc MČ Praha 22 dostala jako kompenzaci pozemky v hodnotě 28 milionů korun, kde může realizovat dětská hřiště či případně menší školku. S vědomím toho, že kdybychom se do vyjednávání nepustili, nestalo by se vůbec nic a projekt by vesele běžel v původním rozsahu dál, lze toto označit za obrovský úspěch.
Městská část Praha 22 musí být vnímána jako silný partner developerů. Nechceme investory šikanovat, nebo naopak dělat leklou rybu. Nemůžeme slíbit, že zastavíme výstavbu v Uhříněvsi, Hájku a v Pitkovicích. Musíme však nastavit a dodržovat taková pravidla, která udrží výstavbu na uzdě. Developer by se měl ať už finanční či nefinanční cestou podílet na infrastruktuře v Uhříněvsi, která byla dlouhé roky zanedbávaná. Ze zkušenosti víme, že pokud jsou nastavená pravidla tvrdá, ale dlouho dopředu známá a nemění se během vyjednávání, není poté ze strany stavitelů problém s jejich plněním. Pokud je na prvním místě snaha zlepšit či zpříjemnit život v Uhříněvsi namísto naplnění vlastní kapsy, je možné v Praze 22 stavět tak, aby to dávalo smysl pro všechny zúčastněné strany a žilo se nám tu lépe.
Mgr. Ing. Ondřej Lagner, Ph.D.
VŠ pedagog, geoinformatik, radní MČ pro územní plánování a životní prostředí v letech 2018 – 2021