Přijde vám normální, že dvorní architekt naší městské části vypracuje urbanistickou studii na území za uhříněveským nádražím pro soukromou developerskou společnost? Asi ano, na tom ještě není nic špatného. Problém nastává, když má ten samý developer na tomto území své zájmy (pozemek) a městská část následně převezme tuto studii jako závazný dokument a vydává na jejím základě územní rozhodnutí. Jedná se o další střet zájmů v naší městské části.
V roce 2012 si majitel pozemku, developerská společnost EKOSPOL a.s., požádal Magistrát hl. města Prahy o úpravu územního plánu na svém pozemku v Uhříněvsi. Jednalo se o pozemek za nádražím o výměře 11 120 m2, pro který byla požadována změna koeficientu podlažních ploch z E na G. Zjednodušeně to znamená, že na stejném pozemku chtěl developer vystavět více domů s více nadzemními patry. U tohoto projektu se mělo konkrétně stavět šest šestipatrových domů (koef. G) místo původních pěti čtyřpatrových domů (koef. E).
Magistrát hl. města Prahy v podobných případech kontaktuje příslušnou městskou část, od které si vyžádá stanovisko, zda je možné žadateli vyhovět či ne. Stejným způsobem se tedy úředníci magistrátu dotázali MČ Praha 22, zda mohou společnosti EKOSPOL a.s. odsouhlasit žádost na úpravu územního plánu, resp. navýšení koeficientu podlažní plochy.
V souvislosti s požadavkem firmy EKOSPOL a.s. vznikl začátkem prosince 2012 dokument s názvem Náčrt regulace lokality “Za nádražím”, který byl představen místostarostou Turnovským i v prázdninovém čísle Uhříněveského zpravodaje. Tuto studii zpracoval Ing. arch. Petr Starčevič (současně také člen Komise výstavby a územního plánu MČ Praha 22) a obsahuje mimo jiné i návrhy koeficientů podlažních ploch. Vyplývá z ní, že architekt Starčevič navrhl na cca 45% území za nádražím koeficient podlahové plochy G a 32% území koeficient F. V praxi by tedy bylo možné umisťovat na tomto území až osmipatrové budovy! V původním územním plánu byl pro toto území navržen koeficient E, tedy max. čtyřpodlažní budovy.
Pokud se však se studií seznámíte důkladně, na druhé straně naleznete tuto informaci: Regulační náčrt zpracoval pro společnost EKOSPOL, a. s. Ing. arch. Petr Starčevič. Ano, čtete správně! Tato studie nebyla zadána MČ Praha 22, ale byla vypracována pro soukromou společnost, která vlastní na daném území pozemek a má tedy logicky zájem o navýšení koeficientu podlahové plochy. Navíc tento dokument vytvořila osoba, která má na urbanistická zpracování v naší MČ monopol. Existuje tedy důvodné podezření, že pan architekt Starčevič protlačil do své studie svého klienta taková řešení, která vyhovovala firmě EKOSPOL a.s. Máme zde tedy další ukázku střetu zájmů v naší MČ, ke které je vedení radnice opět naprosto chladné.
Zkušeného člověka však zarazí i fakt, že standardním postupem pro urbanistické uchopení takto velkého území by bylo zadání standardní urbanistické soutěže, do které se přihlásí několik zájemců. To zaručuje porovnávání jednotlivých návrhů a vybrání toho nejlepšího.
Zpět ale k pozemku EKOSPOLu. MČ tedy tuto regulační studii zpracovanou pro soukromou developerskou společnost přijala jako svůj vlastní závazný dokument, na základě kterého zaslala Magistrátu hl. města Prahy souhlas s navýšením koeficientu zastavěné plochy, a to i přesto, že zde školy a školky doslova praskají ve švech. Místo toho, aby vedení městské části zaslalo Magistrátu hl. města Prahy, resp. EKOSPOLu, zamítavé stanovisko (stejně jako např. starostka MČ Praha Řeporyje) a přiškrtilo tím příliv dalších obyvatel do Uhříněvsi, udělala MČ přesný opak. Developerovi tedy nestálo nic v cestě, aby začal nabízet projekt pod obchodní značkou EKOCITY UHŘÍNĚVES. EKOSPOL a.s. touto změnou navýšil zisk z tohoto projektu v řádu desítek milionů korun. Oproti tomu slíbil MČ investice do vybudování sportovního hřiště a 200 m nového chodníku za cca 3 mil. Kč, což je oproti desítkám mil. Kč jeho zisku značný nepoměr.
Nebýt pohotovosti a odhodlání obyvatel z této části Uhříněvsi, developer by pravděpodobně již nyní stavěl. Shodou okolností však bylo zjištěno, že výše uvedená úprava územního plánu neprošla hlasováním magistrátního zastupitelstva a je nezákonná, tedy neplatná. Finální tečkou za původním projektem EKOSPOLu pak byla žaloba na nezákonnou úpravu územního plánu, která byla podána v srpnu 2014.
Co nám jako Starostům a nezávislým vadí?
- Před studií neproběhla s občany této části Uhříněvsi žádná diskuze, jejímž výsledkem by byla shoda mezi občany, městskou částí a developery na rozvoji tohoto území – o nás bez nás.
- MČ měla studii k dispozici pravděpodobně již od prosince 2012, ale obyvatelé se o ní dozvěděli až z Uhříněveského zpravodaje č. 7-8/2014, tedy 1,5 roku od zpracování.
- Studie byla zpracována bez vypsání regulérní urbanistické soutěže, která by zaručovala možnost výběru nejlepšího urbanistického návrhu.
- Architekt Starčevič zpracovával tuto studii pro společnost EKOSPOL a.s., nikoliv pro MČ. Je nasnadě se domnívat, že zpracovatel studie protlačil do tohoto dokumentu takové limity (koeficienty podlahové plochy), které vyhovovaly spol. EKOSPOL.
- Regulační studii, kterou zpracoval pro soukromého developera arch. Starčevič, převzala MČ jako závazný dokument a na jejím základě prováděla klíčová územní rozhodnutí tak, jak tomu bylo právě při žádosti EKOSPOLu o navýšení koeficientu podlažních ploch.
Seznamte se s urbanistickou studií Regulace Za nadrazim UHRINEVES 2012